čtvrtek 2. května 2013

Kyu London Calling - Noriaki Takamura

V úterý konečně dorazily mé dlouho očekávané přírůstky, které tu měly být už cca před měsícem. Tentokrát nebylo zpoždění ani tak vinou IT a jejich věčných skluzů, ale díky tomu, že kontejner s panenkama visel opravdu dlouho v USA na celnici. Ale už jsou u mě, tak hned představuji první z nich. Jedná se o Dynamite Boy Kyu z řady London Calling, LE 800. U nás dostal jméno Noriaki a samozřejmě bratra Yoshira.

Hned první věc, co mě při představování kolekce zaujalo (samořejmě pominu-li, že se objevil vytoužený Kyu) bylo oblečení tohoto krasavce. Naprosto dokonalé, luxusní, skvělé. A abyste pochopili mé zaujetí, představím vše poměrně podrobně.

Samozřejmě nejvýraznějším prvkem celého outfitu je bunda s chlupatou kapucou. Do vánice jako dělaná. A ty deaily... jako by byla šitá pro dospělého člověk a ne v měřítku 1:6.

Zapínání na knoflíčky je velmi efektní. Dobře to vypadá a kupodivu se s tím i dobře manipuluje. Akorát jakýsi červík v mé hlavě furt prudí, neb si není jistý, zda ta poutka budou mít dlouhého trvání. Ale zatím vše vypadá solidně.

Kapsička na rukávu.

No a vrchol všeho. Celá bunda je vypodšívkovaná jemňoučkým kožíškem. Tohle je prostě "majstrštyk".

Pod bundou okrový svetřík.

A sexy rudá košile. Opět dokonale vypracovaná.

U kalhot mě zaujala podoba poklopce a malá kapsička v kapse.

A velice zajímavé zadní kapsy.

Začala jsem od vrchu a končím dole. Dokonalé botky. A i přes svou titěrnost se dobře zavazují. Tentokrát se povedly i tkaničky, které bývají pro zlost. A že to můžu posoudit, protože pár šněrovacích botek od IT doma už máme.

A letošní novinka. "Dynamiťáci" mají sundávací chodila. Ale moc často to pokoušet nebudu, spíš vůbec. Leda bych ho chtěla narvat do nějakých hodně uzoučkých legin S vyplazeným jazykem

Včera jsem vzala Noriakiho ven, abych se zaměřila na tvář. Bílé pozadí při jeho bledosti totiž není zrovna ideální barva pro focení.


Ľubo může prskat a asi nebude jediný, ale mě se ten jeho atypický účes moc líbí. Patří to k mladému klukovi, kterým Noriaki bezesporu je. A panáčka s takovým účesem ještě nemám.

Moc se mi líbí to obočí. Je hodně zvláštní, ale já ho hodnotím pozitivně. Opět něco, co doma ještě nemáme Mrkající




Závěrem fotka s kámošem, kterého představím zase někdy příště...

Žádné komentáře:

Okomentovat