... houbičky. Tak se Aideen sbalila, vzala si košík a vydala se na průzkum. Na sobě má mikču, kterou jsem šila už někdy před rokem, ale ještě jsem nebyla schopná ji nafotit.
Jelikož na houby se chodí po ránu, tak si vychutnávala první paprsky vycházejícího (v reálu poslední paprsky zapadajíciho) slunka a čekala, až bude na ty houby lépe vidět
A tady je máme. Naše vlastní žampiony. Asi přicestovaly z pole, které máme za plotem. Jen nevím, proč jim to trvalo pět let A jsou stoprocentně jedlé, neb jsem je zkonzumovala a i po čtrnácti dnech jsem stále živá a zdravá
Nicméně Aideen se do košíku nevejdou. Co bude dělat? I když je naporcuje, tak prostě nemá šanci. Asi si to ještě trochu promyslí...
A takhle to dopadlo. Do košíku se sice houbičky vešly, ale nevím nevím, jestli nejsou jedlé jen jednou
Žádné komentáře:
Okomentovat