Róďa a vajgélie

Jelikož pomalu nastává podzim, asi by bylo dobré zveřejnit opět nějaké fotky, které jsem nafotila na jaře. Tentokrát s Marinou, která dostala topík od Blanky a sukni, kterou jsem šila já. Po dlouhé době jsem šáhla na šicí stroj a od té doby opět nic. Je to se mnou bída.

Opět jsem zapomněla na to, jak jsem se zařekla, že bílou už na slunku fotit nebudu. Holt občas budete muset trošku přivřít oči, aby vás ta bílá moc neoslnila

To nám ještě všude všechno kvetlo, teď už je to bída. Ale aspoň nám červenají jablka

Tahle Popča mi přijde taková nedoceněná, což je podle mého velká škoda. Mě se líbí čím dál víc. Ze začátku jsem ji taky brala spíš jako nejlevnější variantu, neb přišla i s oblečkem navíc. Ale postupem času stále objevuji její krásu. Něco na té Marině prostě je...

Jsem moc ráda, že jsem jí pod novou malbou zachovala tu původní, takže jsem se k ní mohla vrátit. Mě ten její vykulený výraz vyloženě chyběl